Stalo se to tak někjak rychle, ani vlastně nevím jak :-) Jel jsem jako druhej za Hafem, soutěska Mae byla v těch místech tak 2-3m široká, občas zatáčka, peřejka,... A za jednou zatáčkou byla kláda těsně pod hladinou a na ní seděl Haf i s lodí. Najel jsem mu na záda, vyšťouchnul ho a zůstal sám na kládě. Za chvilku se přiřítila Evička, šup na kládu, ale nepodařilo se jí mě uplně vyšoupnout, jen jsem se otočil zádí dopředu. Začal jsem se tedy uvolňovat z klády vlastní silou, pro dva to bylo dost těsné a navíc se zezhora blížila Jana, klasicky hlavou dolu. Kláda mě pustila, ale hned jsem nacouval pod podemletou skálu v zatáčce, které jsem si předtím v tom zmatku a šeru ani nevšiml. Pár vteřin jsem marně vylehával a pak jsem tam šel. Po levé ruce skála, nevadí stejně zvedám líp napravo. První pokus laxní, nezdařilo se, tak znovu a lépe. Rovnám si pádlo a najednou se mi na něj cosi zprava připláclo a nejde to odstrčit, zřejmě Janina nebo Evina loď. Krysící instinkt byl rychlejší než myšlenka a už jsem plaval v soutěsce spolu s děvčaty a různým vodáckým materiálem. Naštěstí byl po 15m vracáček (v kolmých skalách), kam jsme se všichni vešli. Vylévání lodi poramena ve vodě a následné nasedání z vody byla taky legrace, ale zvládl jsem to. Tak jsem zakrysil Diesela :-)
Abu