Čunovo 2004
O víkendu jsem se zůčastnil další vypečené vodácké akcičky, dokonce v zahraničí. Otvorené Majstrovstvá Slovenska v ródeu na divokej vode se podle mě slušně vydařilo - počasí bylo příznivé (ti co se spálili víc než je zdrávo možná nebudou souhlasit :-) , tekly hektolitry Zlatého Bažanta a točené kofoly a navrch asi 24000 kyblíků vody z Dunaje. No a kdybyste viděli ten vyvoněnej kanálek s lahůdkovou Niagárkou nakonci, proti tomu je bohužel Troja jen taková ošklivá strouha.
Ale teď už k samotným pretěkom -
Fun slalom byla vskutku dobrá legrace, i když trochu drsná, inu vodáci. Úvodní úkoly, jako plavání
napříč kanálem bez lodi, průjezdy válcem pozpátku nebo eskymák s nafukovacím kruhem byly lehké, ale
prohazování pádla brankou kousek nad Niagárou už bylo těžší a dotyk předmětu zavěšeného na velmi
žertovném místě přímo v obludných bublácích Niagáry zvládli opravdu jen ti nejdrsnější.
Kvalifikace holeridingu se jela na úzkém bublavém válc,i sevřeném v betonových zdech. Tohle místo
mi nepřipadalo moc atraktivní ani pro závodníky, ani pro diváky. Většinou dovolovalo jen klasické
figury - spiny a wheely, těch moderních fintiček nebylo moc vidět, takže jsem si raděj šel na
chvíli zapádlovat a pak s Hafem, Tomem, Píďou, Bárou a ostatníma na inlajny (maj tam moc hezkou
cyklo-bruslo stezku, bufet je každejch 5km :-)
Ještě před bruslením jsem měl takovou malou nepříjemnost v Niagáře (no, už je to na titulní
stránce) a pak jsem si na zlepšení nálady vzal na jednu jízdu Diesela - opravdu moc povedená
lodička, creekovka s plochým dnem jakoby od playboatu, pohodlná, rychlá, klidná, dostatečně výtlačná,
dokonce i surfuje, snad jen na trochu jiný způsob zatáčení je třeba si zvyknout, do vracáku je jí
potřeba pomoct poctivým závěsem.
Sobotní večírek začal velkoplošnou projekcí vodáckých a jiných adrenalinových filmů, převážně z
Norska (nejlepší byl ten o těch děvčatech, jak umývala auta). Pak se pokračovalo klasicky -
chlastačka, diskotéka. Mě bylo nějak smutno a pivo do mě už neteklo, tak jsem šel po půlnoci spát.
K ránu lehce sprchlo.
V neděli ráno se jelo semifinále K1M, tentokrát ale na mohutné vlně (spíš vlnoválci) v horní části
levého ramene kanálu (doposud bylo zavřené). Tenhle terén byl podstatně drsnější, než kvalifikační
váleček, byla vidět spousta figur, ale taky spousta výplachů a nakládaček (hned pod vlnou je
soustava válců a vývarů vhodně proložená kameny), i nějaká ta krysička.
Kajakcross bylo klasické maso, okořeněné tím, že se jelo v opravdu atraktivním terénu. O vzájemné
šťouchání se do válce a vyšťuchování se z válce ven nebyla nouze a diváci se pomalu dostávali do
varu.
To pravé šílenství však vypuklo až při finálových jízdách holeridingu head-to-head. Už junioři
předvedli, že se bude bojovat do posledního dechu, posledních zbytků kůže na prstech, prostě do
posledních zbytků sil, fyzických i psychických.
Na následujících kategoriích jsem byl osobně zainteresován, protože do finále se probojovalo
několik pádlerek a pádlerů z naší nedávné výpravy do Francie a cítil jsem, že je musím podpořit.
Ostatně, vyplatilo se to :-)
Finálové jízdy děvčat byly dramatické od samého začátku. Klíč k úspěchu bylo nenechat se
vypláchnout z vlny a když, tak pokudmožno směrem k levému břehu, kde byl vracák, v žádné případě
pak ne rovně dozadu, kde číhal vysoký skok do nepříjemného válce. Kdo se udržel ve vlně a
natočil pár endů, byl vpohodě. Kdo rychle eskymoval, měl ještě šanci. V první sérii měla smůlu
domácí Miška, nechala se vypláchnout a vypadla. V další jízdě dopadla pěst osudu na Marušku, která
se na dlouhé a mizerně surfující Siréně dost trápila. Nevadí, Sokol Troja má ještě jedno želízko v
ohni - Ivka bude přinejhorším třetí! V další jízdě se náhle otevřelo nebe nad Šlapanicemi a
Kačenka, moje tajná favoritka na vítězství (Ivko a Maruško, promiňte :-) která zatím jezdila
výborné jízdy nabité spoustou figur, byla spláchnuta, aniž by udělal jedinej end. Tou dobou už jsem
od samýho řvaní ani nemluvil a taky jsem skoro zapomněl fotit, byl to nervák. Ivka zajela svou
klasickou jednoduchou a klidnou jízdu, pár spinu doprava, doleva, eskymák, vracák, a ještě jednou.
Petra pomalu ztrácela síly, zajela sice dobře, ale pak nezvedla, dostala nakládačku a vykrysila.
Finále nejfinálovitější muselo být odloženo, než se to všechno pochytá. Infarktový stav.
Mezitím šli na věc singlíři. A kruci, Kostner postupující ze čtvrtého místa je zasmušilý, trénink se
mu moc nedařil, vypadalo to, že proti létajícímu Řezníkovi nemá prakticky šanci. Ale opět se
ukázalo, že nejlépe se útočí ze zadních řad. Martin zajížděl solidní jízdy, občas spiny proložil
kocourkem, i bluntik snad byl, zatímco ostatní soupeři udělali vždy aspoň jeden nějakou tu chybu.
Takže postupně vypadli Eda, Ríša, Davídek a nakonec ve vražedném finále, kdy oba jeli už zcela
zjevně na kyslíkový, endorfinový, adrenalinovým, alkoholový a já nevím jaký ještě dluh, zajel
Kostner Řezníka. Až budou výsledky, tak se schválně podívám o kolik bodů, podle mě to bylo docela
těsné. Své vítězství pak zpečetil elegantní krysou v obludném vývařišti. Myslím, že to je rukavice
hozená do obličeje všem singlířům - chlapci, porazil vás kajakář !!!
Mezitím si Řeznice dala dopořádku materiál a snad i trochu psychiku a děvčata mohla vyrazit do
posledního sestrovražedného boje. Stejně jako u singlířů a juniorů, byla i tady znát obrovská
únava, ale holky bojovaly obě jak lvice, asi už nejvíc každá hlavně sama se sebou, ale zvládly to
na výbornou. Bodově nebyly obě jízdy nic moc, řekl bych dokonce, že Ivka měla víc eskymáků, než
endů, ale obě se snažily až do závěrečné sirény. A stejně jako u C1, ani tady nebylo zcela jasné
kdo vyhraje, mě osobně připadlo, že Petra měla o 1-2 endy víc, no prostě to bylo hodně těsné a
napínavé.
Po takovejchhle nervácích jsem byl už úplně vyřvanej, usmaženej od sluníčka a plnej kofoly (a
Brňáci by ještě dodali "zralé na šaškec"), navíc mi začaly docházet baterky ve foťáku i místo na kartě,
takže jsem oželel finále K1M, vzal si lodičku a šel se trochu vyráchat do kanálu. Mezitím se na
vlně odehrála Slovensko - Česká řežba, ve která nakonec zajel vyborně jezdící Činka skoro stejně
výborně jezdícího Honzu Koláře.
No a pak už byl víceméně konec, ještě asi hodinu se volně jezdilo na kanále, pak zavřeli vodu a bylo vyhlášení vítězů a tombola (vyhrál jsem tričko Pyranha :-)) Poslední pivko a grilovaný masíčko, navázat lodě a domů, do Podolí (pardon, do HGčka, eventuelně Tróje)......
No aby to nevypadalo, jako že jen samá pozitiva, tak uvedu i nějaké ty stinné stránky akce:
- po Zlatém Bažantovi mě trochu pálila žáha
- chtěl jsem si zkusit Javu, ale furt jsem to odkládal, pak ji anektoval Bjetík a potom zavřeli vodu
- nafotil jsem přes 400 fotek a teď to budu muset nějak probrat a zpracovat
- zalíbilo se mi tam, asi budu muset jet příště zase
- Kačenka má ostříhané vlasy
Aktualizace - kompletní výsledky už jsou na CNAWRu, doporučuji k nahlédnutí. Jinak se potvrdily moje domněnky,
rozdíl mezi Petrou a Ivkou byl jen 0,53 bodu !!! U Kostnera to už bylo výraznější, v poslední jízdě zajel Řezníka
o 8 bodů, když Štěpán dal svojí nejhorší jízdu.
Fotky jsou ve fotogalerii.
-- Abu --